Blog o všem a o ničem. Hlavně ale o tom, co mě ba…
Paříž. Město, který spousta lidí miluje, aniž by se tam kdy podívala. Mě Paříž nikdy nelákala. Ten boom kolem ní mě naopak odrazoval. Naskytla se mi ale možnost se do města lásky podívat, aniž bych finančně vykrvácela, a tak jsem si řekla, že mu dám šanci. Stejně bych se tam jednou vypravila, abych si svůj názor potvrdila nebo vyvrátila…
Pokračovat ve čtení „Paříž | Dva dny ve městě lásky | Den 1 (Eiffelovka, Vítězný oblouk, Seina)“
Už téměř dva měsíce testuju kosmetiku značky Nu Skin a zubní pastu a ústní vodu od značky Zendium. Po tak dlouhé době už si produkty odvažuju zhodnotit a byla by škoda, kdybych vám některé z nich nedoporučila…
Pokračovat ve čtení „Testuju a doporučuju | Kosmetika Nu Skin + Zendium“
Loni jsem na této akci byla poprvé a přiznám se vám bez mučení, že jsem z ní nebyla nadšená. Nebyla jsem totiž připravená na tak obrovskou akci. Přestože jsem si hned po odchodu z Holešovického výstaviště říkala, že už na Svět knihy nikdy nevkročím, před pár týdny jsem změnila názor. Důvodů mám hned několik…
Pokračovat ve čtení „Proč půjdu na Svět knihy 2018 | Humbook Stage“
Máte rádi YA literaturu? Pak si tohle datum tučně zapište do diářů, protože se chystá třetí ročník Humbooku, festivalu YA literatury.
Věděli jste, že je Humbook největším festivalem young adult literatury na světě? Já tomu věřím, zatím jsem totiž neslyšela o akci, kde by se najednou sešlo tolik autorů a autorek knih pro mladé. Už loni byl Humbook pořádná akce, letos ale bude ještě větší. Z cool ale kapacitně už nedostačujících prostor smíchovské Meet Factory se letos festival přesouvá do Kongresového centra s trojnásobnou kapacitou. A kdybyste se přece jen i tam cítili stísněně, můžete si kdykoli odskočit za vzduchem a krásným výhledem na Vyšehrad :) Pokračovat ve čtení „To bude zase Humbook | Známe jméno prvního zahraničního hosta“
Když jsem do Paříže odlétala, jedno jsem věděla jistě: Musím si dojít na pořádnej francouzskej brunch. Francouzská kuchyně je jedna z nejvyhlášenějších. I proto si většina z nás představuje, že se Francouzi (potažmo Pařížané) celé dny jen prochází po kouzelné Paříži v dokonale sladěných outfitech (které vypadají, jako by je právě někdo sundal z modelky na mole, jež předváděla nejnovější kolekci světoznámých návrhářů, a půjčil je Pařížanům, aby jim dělali tu nejlepší a nejpřirozenější reklamu) a tyhle procházky přerušují maximálně kvůli šálku kávy a croissantu.
Pokračovat ve čtení „Benoît Castel | Nejlepší brunch v Paříži“
Loni jsem nevytáhla paty z Čech (píšu správně z Čech, protože jsem nebyla dokonce ani na Moravě!) a i když mám tu naši malou a krásnou zemičku ráda, zase bych si letos chtěla na cestování vyhradit víc času.
Závist je špatná.
To už vám určitě někdo někdy řekl. Dost možná si to sami myslíte. Zkusili jste se ale někdy na závist podívat jako na motivaci?
Ráda sleduju měsíční shrnutí, ale sama jsem je doteď nepsala. Částečně proto, že jsem byla líná shromažďovat fotky, co jsem za celej měsíc vyfotila. Trochu taky proto, že se kolem mě občas vůbec nic zajímavýho neděje. A nakonec taky proto, že jsem chtěla bejt hrooozně originální a těmhle článkům, který píše snad každá druhá blogerka, jsem se chtěla vyhnout…
Protože ale stejně tak často, jako měním styl psaní, měním i svoje (míň podstatný) názory, můžete si dneska přečíst první měsíční shrnutí.
Tak tedy… here we go…
Pokračovat ve čtení „Měsíční deníček: Leden, měsíc jako každej jinej“
My studenti, i když věřím, že nejen my, rádi prokrastinujeme. Zkouška na obzoru? Tak to abychom honem vymysleli, co všechno můžeme dělat místo učení.
Já nic vymýšlet nepotřebuju. Někdo uklízí, další pere, já ale nemám potřebu dělat ve chvíli, kdy prokrastinuju, něco užitečného. Radši si pustím seriál a na školu si vzpomenu maximálně ve chvíli, kdy si chci někomu postěžovat, že toho mám hodně. (Toho učení samozřejmě. Seriálů není nikdy dost!)
Achjo, musím se učit. Ještě se ale mrknu na pár minut toho seriálu, kterej mám zrovna rozkoukanej, musím totiž vědět, co bude dál… A dál… A dál… Až dokoukám celej seriál.
Pokračovat ve čtení „Seriály aneb nejoblíbenější způsob prokrastinace“
Jednou za čas asi od každého studenta uslyšíte větu: Nojo, to si nemůžu dovolit, vždyť já jsem jen chudej student… Já sama to říkám docela často. Méně často (ale přece někdy ano) to myslím vážně. Pak si ale uvědomím, co všechno mám a co všechno si můžu dovolit, a přestanu si stěžovat. Pokračovat ve čtení „Generace chudých studentů vysedávajících v drahých kavárnách“