Nechte ostatní, ať vám sami ukážou, jací jsou…

Kolikrát už se vám stalo, že jste se v někom spletli? Je jedno, jestli vás někdo překvapil mile (to je vždycky fajn), nebo nemile (to bejvá častější), protože základ je pořád stejnej – někoho jsme nějak odhadli a on je přitom vlastně někým úplně jiným…

Jak je možný, že se nám tohle stává tak často? Já na to mám jednoduchou a přímou odpověď, která je podle mě naprosto univerzálně platná (a to říkám jako člověk, co se většinou drží rčení: Je tolik pravd, kolik je lidí.).

Jak číst v lidech...

Víc mluvíme, než posloucháme. 

Pokračovat ve čtení „Nechte ostatní, ať vám sami ukážou, jací jsou…“

8 tipů, jak snadno proplout vysokou

Vysoká škola. Pro maturanty a prváky je tohle slovní spojení docela strašák. Pro nás, co jsme už ve vyšších ročnících vejšky, je to stejnej ústav, jako byly ty dva (většinou dva) předchozí. Na začátku jsme z toho ale byli vyklepaní všichni. Někdo víc, někdo míň, ale všichni jsme vyplašeně zjišťovali co všechno potřebujeme pro postup do dalšího semestru, nebo kolik absencí můžeme mít u jednotlivejch předmětů. Po jednom, maximálně dvou zkouškovejch, už ale nikdo nejančí. Samozřejmě si pak koušeme nehty před jednotlivejma zkouškama, už ale víme, že prolízt se to nějak dá…

Vejška, vysoká škola, učení, jak se učit na vejšce

Pokračovat ve čtení „8 tipů, jak snadno proplout vysokou“

Když neumíš bejt sám…

V článku o tom, jak zlomové pro mě září bylo (ještě na starém blogu), jsem psala, jak moc mě můj nový a hektický život baví. (Název článku se už tehdy významně podobal názvu tohohle mýho novýho blogu.) To pořád platí, přišla jsem ale na to, že za mou zaneprádněností stojí ještě něco jiného, než že by mě jen bavilo bejt neustále mimo domov…

Nedokážu být sama. Nebylo snadný na tenhle fakt přijít a není ani snadný podívat se pravdě do očí. A samozřejně není lehký to přiznat takhle veřejně.

Macbook Air,kniha, Haruki Murakami, čokoláda

Pokračovat ve čtení „Když neumíš bejt sám…“