Generace chudých studentů vysedávajících v drahých kavárnách

vejce benedikt
Zamysleli jste někdy nad tím, kolik jsme ochotni zaplatit za dvě vejce, plátek slaniny a plátek toasťáku?

Jednou za čas asi od každého studenta uslyšíte větu: Nojo, to si nemůžu dovolit, vždyť já jsem jen chudej student… Já sama to říkám docela často. Méně často (ale přece někdy ano) to myslím vážně. Pak si ale uvědomím, co všechno mám a co všechno si můžu dovolit, a přestanu si stěžovat.  Pokračovat ve čtení „Generace chudých studentů vysedávajících v drahých kavárnách“

7 knih, které jsem si v roce 2017 přečetla ve správnou chvíli

Pokud jste na odkaz klikli proto, že čekáte nějakej oduševnělej článek plnej esoterickejch knih, který mi vesmír seslal v pravou chvíli, zklamu vás. Tou správnou chvílí myslím jednoduše čas, kdy mám chuť číst a zároveň mám chuť číst knihu právě toho danýho žánru. Jen tak se totiž může stát, že se mi ta kniha bude líbit. To zní docela logicky, no ne?

čtení v posteli
Knihomol ve svém živlu

Pokračovat ve čtení „7 knih, které jsem si v roce 2017 přečetla ve správnou chvíli“

Můj rok 2017 a seznam velkých cílů i malých radostí pro rok 2018

Vítám vás v roce 2018!

Původně jsem vůběc neměla chuť rekapitulovat rok 2017. Ne proto, že by byl špatný. Jen se mě pořád tak nějak drží to vánoční prázdno, o kterém jsem mluvila v předchozím článku. Jenže jak jsem si tak dnes ráno projížděla Instagram a četla různá shrnutí, dostala jsem taky chuť podívat se na to, co všechno jsem v uplynulém roce zažila. A kde hledat vzpomínky? No přece ve fotoalbech našich mobilů. Alespoň já si fotím téměř všechno…

Špindlerův Mlýn

Pokračovat ve čtení „Můj rok 2017 a seznam velkých cílů i malých radostí pro rok 2018“

Prázdno | Vánoční přemítání

Bojím se otevřít… Dělá mi problém o pocitech mluvit i s blízkými, natož je takhle veřejně publikovat. Nedávno jsem ale vydala článek o tom, jak neumím být sama, a dostalo se mi takové podpory, jakou jsem ani nečekala. Obracím se tedy znovu na vás, mé čtenáře. Určitě nejsem jediná, kdo si něčím podobným prošel nebo prochází…

Vánoční ozdoby
Staré vánoční ozdoby

Pokračovat ve čtení „Prázdno | Vánoční přemítání“

Udělejte ze škatulky ,,nešika“ výhodu!

Už vám někdy někdo řekl, že jste nešikovní? Hádám, že jo. A to samozřejmě vůbec nemusí bejt pravda… Asi se vás to dotklo, v lepším případě jste nad tím mávli rukou. Ať tak či tak, nadšení jste z toho asi nebyli. Já vám ale prozradím, jak tenhle přívlastek, škatulku, obrátit ve vlastní prospěch.

Zdobení perníčků
Ne, to vážně nejsou moje perníčky…

Jsem nešika

Že jsem nešikovná jsem slýchala často. (Ono to asi bude pravda :)) Dlouho mě to štvalo, přece jen to není nic, čím by se člověk mohl chlubit. Časem jsem ale vypozorovala, že to má své výhody. Ptáte se jaké? Neumíte si žádné představit? Tak já vám to prozradím… Pokračovat ve čtení „Udělejte ze škatulky ,,nešika“ výhodu!“

Minimalismus v kosmetice aneb všechna kosmetika, kterou používám

Na následujících pár řádcích pochopíte, proč bych nemohla být beauty blogerkou… I když… možná bude stačit jen tahle fotka:

Minimalismus v kosmetice.
Všechna kosmetika, kterou používám

V dnešním článku vám ukážu veškerou kosmetiku, kterou používám. Teď se možná spousta z vás zhrozila, že tenhle článek bude pořádně dlouhej. Nebojte, nebude. 

Jakto? Jsem kosmetickej minimalista. Pokračovat ve čtení „Minimalismus v kosmetice aneb všechna kosmetika, kterou používám“

Nevěřím na náhody aneb jak jsme se ztratili v Chorvatsku

,,Jen vyjdete z domu a půjdete pořád z kopce, až se dostanete přímo do přístavu v centru města.“ No dobře, ta věta by v doslovným překladu zněla přece jen maličko jinak. Trošku jsem Chorvatce při překladu z angličtiny pomohla… Na lámaný angličtině ale nikomu z nás nezáleželo, hlavně že jsme dojeli, našli domeček, kde jsme měli příštích pár nocí spát, a ještě jsme zjistili, že dostat se do centra je takhle jednoduchý. Ale, ehm, prozradím vám, že to zas tak jednoduchý nebude…

Už to budou skoro dva roky, co jsme s kamarádama z Erasmu po skončení semestru cestovali po Evropě. Už ve značně okleštěným počtu 5 cestujících (počet to byl sice okleštěnej, ale jak jsme po několika týdnech cestování zjistili, ideální) jsme si v Chorvatsku půjčili auto a rozhodli se, že ho projedem podél pobřeží od severu k jihu, přičemž jsme se na několik dní plánovali zastavit na světoznámým ostrově Hvar.

Cute houses on Hvar, Croatia
Hvar, Chorvatsko

Pokračovat ve čtení „Nevěřím na náhody aneb jak jsme se ztratili v Chorvatsku“

Když si toho člověk nabere moc…

Je pátek odpoledne a většina z vás se buď chystá na nějakou pořádnou párty, nebo si užíváte chvilku klidu. Já tu zatím sedím, pojídám zmrzlinu (#BOJZANOVYTELO počká), po sto letech koukám na The 100 (všimli jste si tý shody?), rozečítám knížku (kupodivu takovou, která už je hezkých pár let na světě a nevládne instagramovejm trendům) a jsem neskonale šťastná, že dneska NIC nemusím! Teda, ono to není tak úplně pravda. Nechám se ale ještě chvíli při týhle nádherný myšlence a vám to vysvětlím hezky popořádku…

 

Doma, u seriálu The 100 (Netflix and Chill) a s knížkou.
Domácí pohodička

Pokračovat ve čtení „Když si toho člověk nabere moc…“

Nechte ostatní, ať vám sami ukážou, jací jsou…

Kolikrát už se vám stalo, že jste se v někom spletli? Je jedno, jestli vás někdo překvapil mile (to je vždycky fajn), nebo nemile (to bejvá častější), protože základ je pořád stejnej – někoho jsme nějak odhadli a on je přitom vlastně někým úplně jiným…

Jak je možný, že se nám tohle stává tak často? Já na to mám jednoduchou a přímou odpověď, která je podle mě naprosto univerzálně platná (a to říkám jako člověk, co se většinou drží rčení: Je tolik pravd, kolik je lidí.).

Jak číst v lidech...

Víc mluvíme, než posloucháme. 

Pokračovat ve čtení „Nechte ostatní, ať vám sami ukážou, jací jsou…“

8 tipů, jak snadno proplout vysokou

Vysoká škola. Pro maturanty a prváky je tohle slovní spojení docela strašák. Pro nás, co jsme už ve vyšších ročnících vejšky, je to stejnej ústav, jako byly ty dva (většinou dva) předchozí. Na začátku jsme z toho ale byli vyklepaní všichni. Někdo víc, někdo míň, ale všichni jsme vyplašeně zjišťovali co všechno potřebujeme pro postup do dalšího semestru, nebo kolik absencí můžeme mít u jednotlivejch předmětů. Po jednom, maximálně dvou zkouškovejch, už ale nikdo nejančí. Samozřejmě si pak koušeme nehty před jednotlivejma zkouškama, už ale víme, že prolízt se to nějak dá…

Vejška, vysoká škola, učení, jak se učit na vejšce

Pokračovat ve čtení „8 tipů, jak snadno proplout vysokou“